O vodě

Tvrdost vody

Tvrdost vody je jedním z ukazatelů popisujících kvalitu vody. Voda v přírodě obsahuje minerální soli jako kyselý uhličitan vápenatý nebo kyselý uhličitan hořečnatý. Tvrdost vody pak záleží na charakteru geologického podloží oblastí, kterými voda protéká. Vápenaté podloží dává vodu tvrdší než podloží žulové či písčité. Tvrdost vody se rozděluje na karbonátovou a nekarbonátovou. Karbonátová tvrdost je tvořena uhličitany a hydrogenuhličitany (vápenatými a hořečnatými), nekarbonátová tvrdost pak solemi jiných kyselin, zejména chloridy, sírany a křemičitany. Součet obou hodnot se nazývá celková mineralizace (celková tvrdost). Základní jednotkou tvrdosti je mmol/l. Výrobci pracích prostředků obvykle udávají tvrdost v tzv. německých (°dH) nebo francouzských stupních (°F).

Vyšší tvrdost může zhoršovat senzorické vlastnosti pitné vody (např. tvorba vodního kamene v pračkách, myčkách a rychlovarných konvicích či tvorba povlaku na hladině kávy nebo čaje).

Česká legislativa (vyhláška 252/2004 Sb.) neuvádí pro tvrdost vody závazný limit, ale pouze doporučenou hodnotu 2,0 – 3,5 mmol/l. To znamená, že překročení těchto hodnot nezpůsobuje žádné zdravotní riziko pro zákazníka. Naopak, ze zdravotního hlediska dáváme přednost spíše vodě tvrdší. Pro zdravý růst nebo k ochraně před odvápněním se doporučuje pít vodu s obsahem minerálních solí, jako jsou vápník nebo hořčík. Voda z vodovodu je tedy nejjednodušším každodenním zdrojem vápníku pro náš organismus.

Stupnice tvrdosti vody

  mmol/l °dH °F
velmi měkká < 0,5 < 2,8 < 5
měkká 0,7 – 1,25 3,9 – 7 7 – 12,5
středně tvrdá 1,26 – 2,5 7,01 – 14 12,51 – 25
tvrdá 2,51 – 3,75 14,01 – 21 25,01 – 37,5
velmi tvrdá > 3,76 > 21,01 > 37,51

1mmol/l = 5,61°dH

1°dH = 0,18 mmol/l

Hygienické zabezpečení pitné vody

Pro zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody se používá chlornan sodný. Velikost dávek chlornanu je závislá na primárních vlastnostech vody, zejména na teplotě, koncentraci organických látek, koncentraci železa, manganu a dalších ukazatelích. Hygienické zabezpečení vody musí být takové, aby ve všech místech spotřebiště vykazovala voda zbytkový chlor. Jeho přítomnost zaručuje zneškodnění choroboplodných zárodků ve vodovodním potrubí. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, určuje meznou hodnotu volného chloru do 0,3 mg/l vody.

Zákal dodávané vody

Dalším důležitým ukazatelem kvality pitné vody je rovněž obsah železa a manganu. Obsah těchto prvků ve vodě je odstraňován na místní úpravně vody a na výstupu nepřekračuje limity stanovené vyhláškou č. 252/2004 Sb.. Tyto prvky se však při dopravě vody ke spotřebiteli vylučují a usazují na stěnách potrubí. Změnou hydraulických poměrů v síti může dojít k rozvíření sedimentů a k následné dodávce zakalené vody (např. při poruše vodovodního potrubí). Zakalená voda není přímo zdraví škodlivá, je však negativně ovlivněna z hlediska barvy a chuti. Pokud k takové situaci dojde, kontaktujte nás prosím, naši pracovníci odkalí síť.